P?emyslovská hradišt?

0: Pražský hrad

Centrální p?emyslovský hrad.

P?vodn? Prahu p?edstavoval Pražský hrad spolu s Malou Stranou jako podhradím, a?koliv po?átky jsou obtížn? prozkoumatelné a doložitelné. Svým významem zastínil starší "pražská" hradišt? Šárku, Bohonice a Bútovice (ty byly záhy opušt?ny) a Levý Hradec, který se stal spíše duchovním centrem. Založení Pražského hradu datujeme do 9. století, snad p?ed jeho druhou polovinou a to do roku 907.

V?tšina staveb Pražského Hradu byla v 10. století d?ev?ná s výjimkou kostel?, z nichž nejvýznamn?jší byl kostel sv. Ji?í, jehož v?d?í roli p?evzal pozd?ji kostel sv. Víta, v n?mž byly uloženy ostatky svatého Václava. Nejmenším kostelíkem byl kostelík Panny Marie.

1: Stará Boleslav

Podle Kosmy Starou Boleslav dal založit Boleslav I., je ale pravd?podobné, že již p?ed ním zde bylo osídlení a hradišt?, které dal Boleslav významn? rozší?it a upravit p?edevším výstavbou unikátní zd?né hradby "po ?ímském zp?sobu".

28. zá?í 935 zde byl zavražden Václav, patrn? z Boleslavova popudu.

2: Bílina

Hradišt? založené Boleslavem I. jako protiváha Zábrušan.

Bílina leží v kraji, kde sídlil slovanský kmen Lemuz?, kte?í bojovali jako spojenci ?ech? proti Lu?an?m v legendární lucké válce. N?kdy na konci 10. století zde byl vybudován p?emyslovský hrad. Ten byl odkryt a prozkoumán archeology na míst? dnešní zámecké zahrady.

První písemná zpráva o Bílin? pochází z nejstarší ?eské Kosmovy kroniky v lí?ení války mezi B?etislavem I. a n?meckým císa?em Jind?ichem III.

P?ed polovinou 13. století vybudoval Ojí? z Fridberka nový hrad, v jehož podhradí bylo také založeno m?sto s hradbami a t?emi branami.

P?vodní hradišt? pozd?ji p?estav?né na hrad p?evzalo úlohu staršího hradišt? v Zabrušanech, to tím fakticky ztratilo svoji správní úlohu a kolem 13. století zaniklo.

3: Zábrušany

P?vodn? z?ejm? Lucké hradišt? strážící p?ístup p?es zemskou bránu v Nekla?ovském pr?smyku. Dobyto Boleslavem I.

T?ídílné, ran?st?edov?ké hradišt?, které bylo jedním z nejv?tších a nejvýznamn?jších v oblasti mezi ?eským st?edoho?ím a Krušnými horami. Dochovaný areál hradišt? o rozloze 5 hektar? se nachází mezi obcemi Zabrušany a Všechlapy. Severozápadní ?ást hradišt? obklopuje všechlapská údolní nádrž.

Ostroh, na n?mž se hradišt? nachází, výrazn? vystupuje z okolní ploché podkrušnohorské oblasti. Jeho prudké bo?ní svahy, skýtající hradišti ochranu, byly vymodelovány dv?ma potoky, které ostroh s hradišt?m obtékaly. Krom? t?chto bo?ních svah?, na jejichž okraji lze p?epokládat d?ev?nou palisádovou hradbu, chránily hradišt? celkem t?i další p?í?né valy s p?íkopy. Ty zárove? rozd?lovaly plochu hradišt? na t?i samostatné ?ásti.

Vnit?ní, dnes již málo patrný val byl p?vodn? 7 m širokou hradbou d?evohlinité konstrukce s ?elní stranou tvo?enou z nasucho kladených kamen?. P?ed ní se nacházel ješt? p?íkop 13 m široký a 4 m hluboký. Velmi podobn? bylo ?ešeno provedení prost?edního, 8 m širokého valu s p?íkopem na vn?jší stran?. Nejmohutn?jším opevn?ním však byla vn?jší, 10 m široká d?evohlinitá hradba, která byla na rozdíl od p?edešlých dvou vybavena i na své své vnit?ní stran? zdí z nasucho kladených kamen?. Také p?ed touto hradbou se nacházel mohutný p?íkop, dnes v jeho prostoru prochází silnice spojující Zabrušany a Všechlapy. Krom? tohoto mohutného opevn?ní bylo v prostoru p?ed hradišt?m archeologicky zjišt?no ješt? další opevn?ní palisádové konstrukce.

Areál dnešního hradišt? byl osídlen již v pozdní dob? kamenné obyvatelstvem kultury s nálevkovitými poháry. Archeologicky zde bylo doloženo i pozd?jší osídlení z doby halštatské. Hradišt? s výše popsaným opevn?ním zde však vzniklo patrn? až v 9. století. Zabrušanské hradišt? bývá také hypoteticky spojováno se sídlem knížete Vistracha, o n?mž nás v roce 857 informují historické zprávy. Jako významné centrum státní správy ve zdejší oblasti fungovalo hradišt? ješt? po polovin? 10. století, poté jeho význam upadá na úkor nov? budovaného p?emyslovského správního centra v nedaleké Bílin?. P?esto život na hradišti p?etrval dále, nebo? stavební úpravy vn?jší hradby spadají až do p?elomu 11. a 12. století.

O dataci osídlení a stavební podob? opevn?ní jsme informováni na základ? výsledk? archeologických výzkum?, které zde od poslední ?tvrtiny 19. století až do dnešní doby postupn? provedli A.H. Fassl, Z. Vá?a, A. Rusó a M. Lutovský. Použité informace jsou ?erpány z knihy: Encyklopedie hradiš? v ?echách, Praha 2003.

P?ÍSTUP
Od zabrušanského kostela je možné na náhorní plochu hradišt? vystoupat bo?ním svahem po polní cest? nebo po úzké p?šince.

4: Bude?

Dvacetihektarové hradišt? vzniklo v druhé polovin? 9. století a bylo založeno pravd?podobn? již jako p?emyslovské Bo?ivojem I. P?vodní domn?nka byla, že jej dobyl na jiném kmeni Spytihn?v. Ten zde nechal postavit rotundu svatého Petra (dnes sv. Petra a Pavla).Na Bude? také poslal Vratislav svého syna Václava, aby se tu nau?il ?íst.

V druhé polovin? 10. století Bude? nabývá spíše hospodá?ského významu, protože Boleslav I. rozši?uje panství na celé ?echy a Bude? p?estává být hrani?ní pevností.

5: Levý Hradec

Zložen patrn? v druhé polovin? 9. století na ochranu p?emyslovských rodových držav. Zde také nechal ?erstv? pok?t?ný Bo?ivoj vystav?t první k?es?anský chrám v ?echách, rotundu sv. Klimenta. Proto se soudí, že minimáln? v dob? Bo?ivojova p?íchodu z Moravy šlo o rodové sídlo p?emyslovc?, jehož roli pozd?ji p?evzal Pražský Hrad, kam sídlo pravd?podobn? Bo?ivoj p?evedl.

6: M?lník

Podle starších historiografických názor? byl M?lník v 9. a 10. století centrem slovanského kmene Pšovan? - p?ibližn? v míst? dnešního zámku se nacházelo hradišt? Pšov. To nechal patrn? Spytihn?v I. p?estav?t, rozší?it a opevnit.

Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovan? p?ipojen ke knížectví rodu P?emyslovc? s?atkem Bo?ivoje se Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad M?lník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina - civitas Melnic.

7: Tetín

Bylo jedním z op?rných bod? soustavy hradiš?, která obklopovala p?emyslovský stát ve st?edních ?echách a jeho po?átky jsou nej?ast?ji kladeny na p?elom 9. a 10. století. V roce 921 zde byla zavražd?na Svatá Ludmila. A?koli písemné zmínky o hradu jsou až ze 13. století, Tetín byl znám už z ludmilských a václavských legend. Význam hradišt? ale patrn? již od poloviny 10. století klesal.

8: Lšt?ní

Hradišt? zde vystav?l pravd?podobn? knížetem Spytihn?v I. Šlo o p?vodní hradišt? centrální p?emyslovské domény,

9: Libušín

Ran? st?edov?ké hradišt? se nachází 1 km jihozápadn? od Libušína, v nadmo?ské výšce kolem 400 metr? (u kostelíka 402 m) v místech, kde se zalesn?ná rovina sm?rem k severovýchodu úzkou ostrožnou vkli?uje mezi hluboké rokle Svatoji?ského a Libušínského potoka. Severní okraj areálu hradišt? byl v pr?b?hu 20. století narušen ?inností uhelného dolu Schöller.

Hradišt? zaujímá plochu p?es 12 ha a skládá se ze t?í ?ástí. Na východním konci je to ze všech stran opevn?né vlastní jádro, zhruba oválného tvaru o rozloze 2,6 ha. Na n? sm?rem k jihozápadu navazuje rovn?ž dokola opevn?né vnit?ní p?edhradí. Ješt? dále k jihozápadu, odkud bylo hradišt? po rovin? nejzraniteln?jší, završuje obranu t?etí val vn?jšího p?edhradí. Tento vn?jší val pouze p?etínal prostor mezi ob?ma roklemi; bo?ní strany opevn?ny nebyly. Na severní stran? areálu byl navíc opevn?n i menší prostor kolem vodního pramene.

Ze stavebního hlediska p?edstavovalo obvodové opevn?ní vnit?ního areálu ze? z nasucho kladených opukových kamen?, z vnit?ní strany zesílenou n?kolikametrovou hlin?nou masou, uzav?enou do konstrukce z d?ev?ných trám?. ?ást hradby, obrácená jihozápadním sm?rem, byla zvn?jšku zesílena p?íkopem. Vn?jší, t?etí, val byl oproti dv?ma vnit?ním podstatn? prostší - jednalo se o hlin?ný násep se zdí na vrcholu. Opevn?ní se dnes dochovalo do výšky 2-3 m; p?vodní výška bývá odhadována na 4-5 m.

Archeologický pr?zkum objevil poblíž pramene na severní stran? areálu zbytky ran? slovanské keramiky z 6. - 7. století n. l; pravd?podobn? se jedná toliko o stopy nehrazené osady. Vznik p?emyslovského hradišt? je datován až do záv?ru 9. století. Svou hlavní vojenskou funkci plnilo v 10. a po?átkem 11. století. Poté ztratilo vojenský význam a také správa kraje byla vykonávána z nedaleké D?eví?e. P?i vykopávkách bylo objeveno n?kolik opukových kamen?, zdobených neum?le vyrytými obrázky jízdních bojovník? – pravd?podobný poz?statek toho, jak si n?který z obránc? v 11. století krátil ?as.

10: Sedlec

Hradišt? strážící Lužickou stezku vinoucí se údolím Odry sm?r Cheb a zemskou branou ven do ?íše.

11: Merseburg

Významné saské m?sto st?edov?ké ?íše.

12: Naumburg

Jedno z významných rann? st?edov?kých m?st n?meckého Saska.

13: Miše?

Saské m?sto založené v roce 929 králem Jind?ichem I. jako hrad Míše?. P?edstavovalo po ranný st?edov?k východní výspu ?íše v útocích na polabské slovany, ostatn? samo jméno je pravd?podobn? slovanské.

14: Kou?im

nejv?tší v ?echách(44 ha), 3 ?ásti, vývoj od 9. stol. v pol. 10. stol. zaniká - p?esouvá se na polohu sv. Ji?í. Výzkum zde provád?l M. Šolle, rozsáhlá poh?ebišt? - bohaté "knížecí" hroby, nález p?dorysu dlouhé oválné stavby z 9. stol. 80 m dlouhá,5 ?ad k?l?(hala pro družinu zdejšího knížete - T?eštík, D.) V Boleslavov? dob? možná spravováno Slavníkem, o jehož poslušnosti/p?íslušnosti p?emyslovskému rodu se diskutuje.

15: Vlastislav

Hradišt? zmi?ované spojené možná s pov?stí o Lucké válce. Dnes se ale soudí, že vzniká v 10.století a p?ežívající na p?elom 10. a 11. stol.

16: Klapý

Op?t z?ejm? lucké hradišt?, pozd?ji na jeho míst? vzniká hrad Hazmburk.

17: Hradec u Kadan?

Hradišt? vybudované po první polovin? 10. století pravd?podobn? Boleslavem I. (možná jeho synem Boleslavem II, ale pro??) a zaniklé po?átkem 11. století.

18: Žatec

Hradišt? založené pravd?podobn? Boleslavem I.

19: Drahúš

Hradišt? zmi?ované od doby Luckých válek. V prvních kapitolách Kroniky ?ech? (Chronica Boemorum – v d?jinách ?eské literatury uvád?na také pod ?eským názvem Kronika ?eská, resp. Kosmova kronika ?eská) popisuje autor události, kterých nemohl být sv?dkem a zaznamenal je po té, co je „poznal z báje?ného podání starc?“. Ve t?inácté kapitole, která popisuje p?íb?hy z dob bájného knížete Neklana a po bitv? na Turském poli, kde ?echové porazili vojsko Vlastislava knížete Lu?an?, vtrhli vít?zové do Lucka, kde nalezli Vlastislavova syna. Kosmas píše – „[Neklan] construxit novam urbem nomine Dragus super ripam fluvii Ogre juxta pagum Postolopirth, ubi nunc cernitur sanctae Mariae coenobium“ (Karel Ku?a, M?sta a m?ste?ka v ?echách, na Morav? a ve Slezsku, 5. díl, Praha 2002, s. 401 – p?eklad: „Kníže…[Neklan]…vystav?v na rovin? nový hrad Drahúš na b?ehu ?eky Oh?e u vsi Postoloprt, kde je nyní vid?ti klášter Panny Marie…“ – Karel Hrdina, Marie Bláhová, Kosmova kronika ?eská, Praha 1975, s. 31). Na tento hrad byl Vlastislav?v syn odveden a dán do opatrování jistého Durynka (jak p?íb?h skon?il víme z Jiráskových Starých pov?stí ?eských z kapitoly Durynk a Neklan). Kosmas zem?el v roce 1125 a uvedený text je datován do doby p?ed tím.

20: Levousy

Hradišt? vybudované pravd?podobn? Boleslavem I., a?koliv z hlediska keramických nález? datované po druhé polovin? 10. století.

21: Litom??ice

Výstavbou hradišt? v Litom??icích se uzavírá pás hrad? chránících p?echody p?es Krušné hory do nitra ?ech. Vystav?no z?ejm? za Boleslava I.

22: H?ivice

Hradišt? vybudované možná v polovin? 9., spíše v 10. století a o století pozd?ji již z?ejm? zaniklé. Nebylo archeologicky prozkoumáno.

Na turistických mapách a v pr?vodcích je myln? kladeno na vrch Bor nad Kon?topy. Protože je svah nad H?ivicemi velice strmý, je hradišt? nejlépe p?ístupné z lesní cesty spojující Ho?any a Kon?topy. Z Kon?top lze po modré turistické zna?ce vystoupat na Bor a pak asi po 300 metrech odbo?it vlevo na lesní cestu. Po dalším p?ldruhém kilometru spat?íme rozsáhlý, asi t?i metry vysoký kamenný val s p?íkopem, který odd?luje ostrožnu s hradišt?m od planiny. Hradišt? dosud nebylo prozkoumáno. Podle nalezených st?ep? se archeologové domnívají, že bylo založeno Slovany n?kdy v 9. století. Hradišt? p?ipomíná i pomístní název Na Šancích.

23: D??ín

P?edch?dcem d??ínského zámku bylo d?ev?né hradišt?, vystav?né z?ejm? na konci 10 st. jako op?rný bod ?eského knížete pro správu okolní oblasti, tzv. d??ínské provincie. První písemná zmínka o této provincii pochází z roku 993, vlastní hradišt? je poprvé zmín?no k roku 1128.
Slovanské osídlení lze doložit archeologickými nálezy ze zámecké skály, Starého M?sta a Rozb?les již od 7. století n.l.

24: Sovice

Hradišt? v Sovici u Vetlé bylo pravd?podobn? spolu s hradišt?m Klapý nejbližší výspou p?emyslovc? k Luckým hradištím. Jeho opevn?ní však v d?sledku opakovaných sesuv? p?dy bylo zcela zni?eno. Hradišt? bylo rámcov? datováno pomocí nalezených st?ep? do 9. - 10. století. Je ale možné, že šlo o hradišt? Lucké, za Boleslava I. postupn? zanikající, zdroje se rozcházejí.

25: Naklé?ovský pr?smyk

Zemská brána na Srbské cest?

26: Passberg

aneb pozd?jší Hora svatého Šebestiána. Menší p?echod z Lužické stezky k Oh?i.

27: Kraslice

Zemská brána sm?r Plauen. Nepr?chozí po v?tšinu roku pro velké náklady.

28: Magdeburg

Jedno z hlavních ?íšských m?st.

29: Kanina

Ve Fuldských análech ozna?ovaný jako Canburg, kde ?eši odrazili vojska Karla Velikého.

P?vodn? asi tvo?ilo pohrani?ní pevnost Charvát? proti st?edo?eským Pšovan?m (podle jiných názor? však mohlo být st?ediskem Pšovan?) a sloužilo k ochran? spojení údolím Pšovky do st?edních ?ech. Na p?elomu 8. a 9. stol tu stála jakási okrouhlá svatyn?, ve st?ední dob? hradištní (9. stol až pol. 10. stol) vznikl vn?jší val a (na ploše hradišt?, poblíž kostela) opevn?ný velmožský dvorec, v mladší dob? hradištní (v 11. stol.) pak vnit?ní val (plocha hradiska se zmenšila) a kostrové poh?ebišt? kolem kostela. (Kostel, v dnešní podob? z roku 1874, má sice nejstarší viditelné prvky ran? gotické, ale mohl mít na témže míst? už d?ev?ného p?edch?dce v souvislosti s hradiskem a poh?ebišt?m.) Po 12. stol. význam hradiska upadl.

30: Smr?ina

Zemská brána ve sm?ru Sedlec a pooh?í.

31: D?eví? (Pšany)