Přemyslovská hradiště

0: Pražský hrad

Centrální přemyslovský hrad.

Původně Prahu představoval Pražský hrad spolu s Malou Stranou jako podhradím, ačkoliv počátky jsou obtížně prozkoumatelné a doložitelné. Svým významem zastínil starší "pražská" hradiště Šárku, Bohonice a Bútovice (ty byly záhy opuštěny) a Levý Hradec, který se stal spíše duchovním centrem. Založení Pražského hradu datujeme do 9. století, snad před jeho druhou polovinou a to do roku 907.

Většina staveb Pražského Hradu byla v 10. století dřevěná s výjimkou kostelů, z nichž nejvýznamnější byl kostel sv. Jiří, jehož vůdčí roli převzal později kostel sv. Víta, v němž byly uloženy ostatky svatého Václava. Nejmenším kostelíkem byl kostelík Panny Marie.

1: Stará Boleslav

Podle Kosmy Starou Boleslav dal založit Boleslav I., je ale pravděpodobné, že již před ním zde bylo osídlení a hradiště, které dal Boleslav významně rozšířit a upravit především výstavbou unikátní zděné hradby "po římském způsobu".

28. září 935 zde byl zavražden Václav, patrně z Boleslavova popudu.

2: Bílina

Hradiště založené Boleslavem I. jako protiváha Zábrušan.

Bílina leží v kraji, kde sídlil slovanský kmen Lemuzů, kteří bojovali jako spojenci Čechů proti Lučanům v legendární lucké válce. Někdy na konci 10. století zde byl vybudován přemyslovský hrad. Ten byl odkryt a prozkoumán archeology na místě dnešní zámecké zahrady.

První písemná zpráva o Bílině pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky v líčení války mezi Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III.

Před polovinou 13. století vybudoval Ojíř z Fridberka nový hrad, v jehož podhradí bylo také založeno město s hradbami a třemi branami.

Původní hradiště později přestavěné na hrad převzalo úlohu staršího hradiště v Zabrušanech, to tím fakticky ztratilo svoji správní úlohu a kolem 13. století zaniklo.

3: Zábrušany

Původně zřejmě Lucké hradiště strážící přístup přes zemskou bránu v Neklařovském průsmyku. Dobyto Boleslavem I.

Třídílné, raněstředověké hradiště, které bylo jedním z největších a nejvýznamnějších v oblasti mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Dochovaný areál hradiště o rozloze 5 hektarů se nachází mezi obcemi Zabrušany a Všechlapy. Severozápadní část hradiště obklopuje všechlapská údolní nádrž.

Ostroh, na němž se hradiště nachází, výrazně vystupuje z okolní ploché podkrušnohorské oblasti. Jeho prudké boční svahy, skýtající hradišti ochranu, byly vymodelovány dvěma potoky, které ostroh s hradištěm obtékaly. Kromě těchto bočních svahů, na jejichž okraji lze přepokládat dřevěnou palisádovou hradbu, chránily hradiště celkem tři další příčné valy s příkopy. Ty zároveň rozdělovaly plochu hradiště na tři samostatné části.

Vnitřní, dnes již málo patrný val byl původně 7 m širokou hradbou dřevohlinité konstrukce s čelní stranou tvořenou z nasucho kladených kamenů. Před ní se nacházel ještě příkop 13 m široký a 4 m hluboký. Velmi podobně bylo řešeno provedení prostředního, 8 m širokého valu s příkopem na vnější straně. Nejmohutnějším opevněním však byla vnější, 10 m široká dřevohlinitá hradba, která byla na rozdíl od předešlých dvou vybavena i na své své vnitřní straně zdí z nasucho kladených kamenů. Také před touto hradbou se nacházel mohutný příkop, dnes v jeho prostoru prochází silnice spojující Zabrušany a Všechlapy. Kromě tohoto mohutného opevnění bylo v prostoru před hradištěm archeologicky zjištěno ještě další opevnění palisádové konstrukce.

Areál dnešního hradiště byl osídlen již v pozdní době kamenné obyvatelstvem kultury s nálevkovitými poháry. Archeologicky zde bylo doloženo i pozdější osídlení z doby halštatské. Hradiště s výše popsaným opevněním zde však vzniklo patrně až v 9. století. Zabrušanské hradiště bývá také hypoteticky spojováno se sídlem knížete Vistracha, o němž nás v roce 857 informují historické zprávy. Jako významné centrum státní správy ve zdejší oblasti fungovalo hradiště ještě po polovině 10. století, poté jeho význam upadá na úkor nově budovaného přemyslovského správního centra v nedaleké Bílině. Přesto život na hradišti přetrval dále, neboť stavební úpravy vnější hradby spadají až do přelomu 11. a 12. století.

O dataci osídlení a stavební podobě opevnění jsme informováni na základě výsledků archeologických výzkumů, které zde od poslední čtvrtiny 19. století až do dnešní doby postupně provedli A.H. Fassl, Z. Váňa, A. Rusó a M. Lutovský. Použité informace jsou čerpány z knihy: Encyklopedie hradišť v Čechách, Praha 2003.

PŘÍSTUP
Od zabrušanského kostela je možné na náhorní plochu hradiště vystoupat bočním svahem po polní cestě nebo po úzké pěšince.

4: Budeč

Dvacetihektarové hradiště vzniklo v druhé polovině 9. století a bylo založeno pravděpodobně již jako přemyslovské Bořivojem I. Původní domněnka byla, že jej dobyl na jiném kmeni Spytihněv. Ten zde nechal postavit rotundu svatého Petra (dnes sv. Petra a Pavla).Na Budeč také poslal Vratislav svého syna Václava, aby se tu naučil číst.

V druhé polovině 10. století Budeč nabývá spíše hospodářského významu, protože Boleslav I. rozšiřuje panství na celé Čechy a Budeč přestává být hraniční pevností.

5: Levý Hradec

Zložen patrně v druhé polovině 9. století na ochranu přemyslovských rodových držav. Zde také nechal čerstvě pokřtěný Bořivoj vystavět první křesťanský chrám v Čechách, rotundu sv. Klimenta. Proto se soudí, že minimálně v době Bořivojova příchodu z Moravy šlo o rodové sídlo přemyslovců, jehož roli později převzal Pražský Hrad, kam sídlo pravděpodobně Bořivoj převedl.

6: Mělník

Podle starších historiografických názorů byl Mělník v 9. a 10. století centrem slovanského kmene Pšovanů - přibližně v místě dnešního zámku se nacházelo hradiště Pšov. To nechal patrně Spytihněv I. přestavět, rozšířit a opevnit.

Podle Kosmy byl zdejší kmen Pšovanů připojen ke knížectví rodu Přemyslovců sňatkem Bořivoje se Ludmilou, dcerou posledního pšovského knížete Slavibora. Hrad Pšov nahradil koncem 10.století nový kamenný hrad Mělník. Manželka Boleslava II. Emma zde razila denáry s nápisem Emma regina - civitas Melnic.

7: Tetín

Bylo jedním z opěrných bodů soustavy hradišť, která obklopovala přemyslovský stát ve středních Čechách a jeho počátky jsou nejčastěji kladeny na přelom 9. a 10. století. V roce 921 zde byla zavražděna Svatá Ludmila. Ačkoli písemné zmínky o hradu jsou až ze 13. století, Tetín byl znám už z ludmilských a václavských legend. Význam hradiště ale patrně již od poloviny 10. století klesal.

8: Lštění

Hradiště zde vystavěl pravděpodobně knížetem Spytihněv I. Šlo o původní hradiště centrální přemyslovské domény,

9: Libušín

Raně středověké hradiště se nachází 1 km jihozápadně od Libušína, v nadmořské výšce kolem 400 metrů (u kostelíka 402 m) v místech, kde se zalesněná rovina směrem k severovýchodu úzkou ostrožnou vkliňuje mezi hluboké rokle Svatojiřského a Libušínského potoka. Severní okraj areálu hradiště byl v průběhu 20. století narušen činností uhelného dolu Schöller.

Hradiště zaujímá plochu přes 12 ha a skládá se ze tří částí. Na východním konci je to ze všech stran opevněné vlastní jádro, zhruba oválného tvaru o rozloze 2,6 ha. Na ně směrem k jihozápadu navazuje rovněž dokola opevněné vnitřní předhradí. Ještě dále k jihozápadu, odkud bylo hradiště po rovině nejzranitelnější, završuje obranu třetí val vnějšího předhradí. Tento vnější val pouze přetínal prostor mezi oběma roklemi; boční strany opevněny nebyly. Na severní straně areálu byl navíc opevněn i menší prostor kolem vodního pramene.

Ze stavebního hlediska představovalo obvodové opevnění vnitřního areálu zeď z nasucho kladených opukových kamenů, z vnitřní strany zesílenou několikametrovou hliněnou masou, uzavřenou do konstrukce z dřevěných trámů. Část hradby, obrácená jihozápadním směrem, byla zvnějšku zesílena příkopem. Vnější, třetí, val byl oproti dvěma vnitřním podstatně prostší - jednalo se o hliněný násep se zdí na vrcholu. Opevnění se dnes dochovalo do výšky 2-3 m; původní výška bývá odhadována na 4-5 m.

Archeologický průzkum objevil poblíž pramene na severní straně areálu zbytky raně slovanské keramiky z 6. - 7. století n. l; pravděpodobně se jedná toliko o stopy nehrazené osady. Vznik přemyslovského hradiště je datován až do závěru 9. století. Svou hlavní vojenskou funkci plnilo v 10. a počátkem 11. století. Poté ztratilo vojenský význam a také správa kraje byla vykonávána z nedaleké Dřevíče. Při vykopávkách bylo objeveno několik opukových kamenů, zdobených neuměle vyrytými obrázky jízdních bojovníků – pravděpodobný pozůstatek toho, jak si některý z obránců v 11. století krátil čas.

10: Sedlec

Hradiště strážící Lužickou stezku vinoucí se údolím Odry směr Cheb a zemskou branou ven do Říše.

11: Merseburg

Významné saské město středověké Říše.

12: Naumburg

Jedno z významných ranně středověkých měst německého Saska.

13: Mišeň

Saské město založené v roce 929 králem Jindřichem I. jako hrad Míšeň. Představovalo po ranný středověk východní výspu Říše v útocích na polabské slovany, ostatně samo jméno je pravděpodobně slovanské.

14: Kouřim

největší v Čechách(44 ha), 3 části, vývoj od 9. stol. v pol. 10. stol. zaniká - přesouvá se na polohu sv. Jiří. Výzkum zde prováděl M. Šolle, rozsáhlá pohřebiště - bohaté "knížecí" hroby, nález půdorysu dlouhé oválné stavby z 9. stol. 80 m dlouhá,5 řad kůlů(hala pro družinu zdejšího knížete - Třeštík, D.) V Boleslavově době možná spravováno Slavníkem, o jehož poslušnosti/příslušnosti přemyslovskému rodu se diskutuje.

15: Vlastislav

Hradiště zmiňované spojené možná s pověstí o Lucké válce. Dnes se ale soudí, že vzniká v 10.století a přežívající na přelom 10. a 11. stol.

16: Klapý

Opět zřejmě lucké hradiště, později na jeho místě vzniká hrad Hazmburk.

17: Hradec u Kadaně

Hradiště vybudované po první polovině 10. století pravděpodobně Boleslavem I. (možná jeho synem Boleslavem II, ale proč?) a zaniklé počátkem 11. století.

18: Žatec

Hradiště založené pravděpodobně Boleslavem I.

19: Drahúš

Hradiště zmiňované od doby Luckých válek. V prvních kapitolách Kroniky Čechů (Chronica Boemorum – v dějinách české literatury uváděna také pod českým názvem Kronika česká, resp. Kosmova kronika česká) popisuje autor události, kterých nemohl být svědkem a zaznamenal je po té, co je „poznal z báječného podání starců“. Ve třinácté kapitole, která popisuje příběhy z dob bájného knížete Neklana a po bitvě na Turském poli, kde Čechové porazili vojsko Vlastislava knížete Lučanů, vtrhli vítězové do Lucka, kde nalezli Vlastislavova syna. Kosmas píše – „[Neklan] construxit novam urbem nomine Dragus super ripam fluvii Ogre juxta pagum Postolopirth, ubi nunc cernitur sanctae Mariae coenobium“ (Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, Praha 2002, s. 401 – překlad: „Kníže…[Neklan]…vystavěv na rovině nový hrad Drahúš na břehu řeky Ohře u vsi Postoloprt, kde je nyní viděti klášter Panny Marie…“ – Karel Hrdina, Marie Bláhová, Kosmova kronika česká, Praha 1975, s. 31). Na tento hrad byl Vlastislavův syn odveden a dán do opatrování jistého Durynka (jak příběh skončil víme z Jiráskových Starých pověstí českých z kapitoly Durynk a Neklan). Kosmas zemřel v roce 1125 a uvedený text je datován do doby před tím.

20: Levousy

Hradiště vybudované pravděpodobně Boleslavem I., ačkoliv z hlediska keramických nálezů datované po druhé polovině 10. století.

21: Litoměřice

Výstavbou hradiště v Litoměřicích se uzavírá pás hradů chránících přechody přes Krušné hory do nitra Čech. Vystavěno zřejmě za Boleslava I.

22: Hřivice

Hradiště vybudované možná v polovině 9., spíše v 10. století a o století později již zřejmě zaniklé. Nebylo archeologicky prozkoumáno.

Na turistických mapách a v průvodcích je mylně kladeno na vrch Bor nad Konětopy. Protože je svah nad Hřivicemi velice strmý, je hradiště nejlépe přístupné z lesní cesty spojující Hořany a Konětopy. Z Konětop lze po modré turistické značce vystoupat na Bor a pak asi po 300 metrech odbočit vlevo na lesní cestu. Po dalším půldruhém kilometru spatříme rozsáhlý, asi tři metry vysoký kamenný val s příkopem, který odděluje ostrožnu s hradištěm od planiny. Hradiště dosud nebylo prozkoumáno. Podle nalezených střepů se archeologové domnívají, že bylo založeno Slovany někdy v 9. století. Hradiště připomíná i pomístní název Na Šancích.

23: Děčín

Předchůdcem děčínského zámku bylo dřevěné hradiště, vystavěné zřejmě na konci 10 st. jako opěrný bod českého knížete pro správu okolní oblasti, tzv. děčínské provincie. První písemná zmínka o této provincii pochází z roku 993, vlastní hradiště je poprvé zmíněno k roku 1128.
Slovanské osídlení lze doložit archeologickými nálezy ze zámecké skály, Starého Města a Rozběles již od 7. století n.l.

24: Sovice

Hradiště v Sovici u Vetlé bylo pravděpodobně spolu s hradištěm Klapý nejbližší výspou přemyslovců k Luckým hradištím. Jeho opevnění však v důsledku opakovaných sesuvů půdy bylo zcela zničeno. Hradiště bylo rámcově datováno pomocí nalezených střepů do 9. - 10. století. Je ale možné, že šlo o hradiště Lucké, za Boleslava I. postupně zanikající, zdroje se rozcházejí.

25: Nakléřovský průsmyk

Zemská brána na Srbské cestě

26: Passberg

aneb pozdější Hora svatého Šebestiána. Menší přechod z Lužické stezky k Ohři.

27: Kraslice

Zemská brána směr Plauen. Neprůchozí po většinu roku pro velké náklady.

28: Magdeburg

Jedno z hlavních říšských měst.

29: Kanina

Ve Fuldských análech označovaný jako Canburg, kde češi odrazili vojska Karla Velikého.

Původně asi tvořilo pohraniční pevnost Charvátů proti středočeským Pšovanům (podle jiných názorů však mohlo být střediskem Pšovanů) a sloužilo k ochraně spojení údolím Pšovky do středních Čech. Na přelomu 8. a 9. stol tu stála jakási okrouhlá svatyně, ve střední době hradištní (9. stol až pol. 10. stol) vznikl vnější val a (na ploše hradiště, poblíž kostela) opevněný velmožský dvorec, v mladší době hradištní (v 11. stol.) pak vnitřní val (plocha hradiska se zmenšila) a kostrové pohřebiště kolem kostela. (Kostel, v dnešní podobě z roku 1874, má sice nejstarší viditelné prvky raně gotické, ale mohl mít na témže místě už dřevěného předchůdce v souvislosti s hradiskem a pohřebištěm.) Po 12. stol. význam hradiska upadl.

30: Smrčina

Zemská brána ve směru Sedlec a poohří.

31: Dřevíč (Pšany)